Prečo upravovať vodu?

Na svete je 75 % vody, ale iba 1 % je použiteľné na pitie! Voda v oceánoch, moriach, riekach, ovzduší ako i v podzemí je stále viac kontaminovaná.

Dve tretiny ľudského tela tvorí voda. Ročne vypije každý človek cca 1 000 l , čo je 3 l denne. Mali by sme vypiť cca 4 dcl vody na 10 kg svojej hmotnosti. Za život je to približne 70 000 l vody, v ktorej je rozpustených okolo 200 kg anorganických látok!

Hlavné kontaminanty vo vode:
1. anorganické minerály
2. baktérie a vírusy
3. dusičnany a dusitany
4. chemické látky a ťažké kovy
5. pesticídy a herbicídy

Fotografie: Príklad znečistenej vody na jednom košickom sídlisku.

Balená minerálna voda - super biznis!!!. Vodu naplnia z vrtu alebo prameňa, preženú ju cez štrkový filter, zabalia do pekných a životnému prostrediu škodlivých PET fliaš a predajú Vám ju za 0,33 až 0,82 €/l (10 až 25 Sk/l ) !

Filtračný systém, založený na princípe reverznej osmózy odstráni zbytočné a zdravie ohrozujúce látky a navyše zbaví vodu tvrdosti. Touto metódou prefiltrovaná voda obsahuje do 30 mg/l rozpustných látok, len to najnutnejšie, ale pritom všetko čo Vaše telo potrebuje.

Množstvo minerálov po očistení vody a zmineralizovaní pomocou RO:

Katióny
Ca2+ - 26,4 mg/l
Mg2+ - 20,1 mg/l
Na+ - 1,3 mg/l
K+ - 0,7 mg/l

Anióny
CO2-/3 - 25,1 mg/l
HCO2-/3 - 30,6 mg/l
So2-/4 - 12,4 mg/l
Cl- - 5 mg/l

Princíp viacstupňovej filtrácie, ktorá sa využíva pri stavbe RO:

Přehnaný mýtus - vysoce čistá voda: přítel nebo nepřítel?

Věda neustále dbá o to, aby zvýšila množství svých poznatků. V laboratořích celého světa se provádějí pokusy za
účelem dosažení nových poznatků počínaje fyzikálními jevy a konče výživou. Velmi často solidní a důkladný
výzkum přináší lidstvu prospěch - jako například vakcína proti obrně. Nicméně - všechny výzkumy nejsou vedeny
tak, aby bylo použito přísně vědeckých postupů. Takto dochází k tomu, že jsou vyvozovány falešné závěry, když
jsou spojovány neslučitelné faktory a vytvářejí tak zavádějící výsledky. Předpokládaný objev - tzv. studené tavby -
učiněný výzkumnými pracovníky na jedné významné univerzitě je příkladem výsledků, které se zdály ukazovat na
skutečně jedinečný objev, ale v konečném výsledku se tento objev ukázal jako zcela nepodložený.

Polemika
Studie prováděné před 15-ti až 30-ti lety v bývalém Sovětském svazu byly sumarizovány v článku, který dosáhl
předčasného přijetí a dokonce pobouřil Mezinárodní zdravotní organizaci (WHO). WHO zveřejnila neoficiální
výtah z uvedeného článku (bez dodatečného přezkumu) v roce 1980 s názvem “Zdravotní aspekty odsolování
vody” - od autorů G. I. Sidorenka a Y. A. Rachmaninova. Tento článek probudil zájem o vliv konzumace vody
s nízkým obsahem TDS na zdraví člověka. TDS jsou anorganické kontaminanty, soli nebo nečistoty rozpuštěné
ve vodě. Přesný překlad TDS (total dissolved solids) zní “úplně rozpustné pevné látky” - ačkoliv obvykle
nezávadná voda bývá s vysokým obsahem TDS kalná, tvrdá nebo jinak hůře přijatelná. Mnozí konzumenti a
obchodníci raději užívají vodu ošetřenou destilací, deionizací nebo reverzní osmózou. Takto upravená voda
významně snižuje obsah TDS a zlepšuje chuť, vzhled a vůni vody a obecnou schopnost čistění. Takováto voda
s nízkým obsahem TDS způsobuje diuresii, což je zvýšené vylučování moči, což má za následek “vyluhování” soli
z lidského těla a zároveň vytváří redistribuci tělesné vody a elektrolytu.

Sovětské studie
Výtah článku WHO uvádí, že voda s menším obsahem TDS než 100 mg/l porušuje rovnováhu vody a soli
v organismu a způsobuje vyluhování minerálů (solí) jako sodíku, draslíku, chloru a rovněž kalcia. Dokument dále
předpokládá, že vyluhování ve svém důsledku způsobuje destruktivní změny na gastrointestiální sliznici, může
ovlivnit funkčnost sekrece a svalový tonus žaludku. Dále také že snižuje kapacitu žízňového efektu. Dále se zde
říká, že nejobvyklejším projevem těchto symptomů je průjem. Závěry o fyziologických změnách byly vzaty
z pokusů s krysami, psy a lidskými jedinci. Bylo zde ovšem nabídnuto málo specifik - jako např. příjem vody, dieta,
zda se jednalo o výhradní konzumaci vysoce čisté vody, zda toto bylo kontrolováno. Dodatečně bylo uvedeno, že
lidští jedinci byli dobrovolníci, kteří podstoupili znovudoplnění vody do organismu po vyčerpávajících pochodech
v poušti. Tyto extrémní podmínky jsou velmi vzdáleny od podmínek, ve kterých průměrný konzument pije vody
s nízkým obsahem TDS a neprovádí řádnou kontrolu diety a příjmu minerálů. Víme ze zkušenosti, které jsme
nabyli pitím sportovních nápojů jako např. Gatorade, All sports, Powerade a jiných, že tyto nápoje s vysokým
obsahem TDS a karbohydrátů vám skutečně mohou dodat životní energii. Musíte ovšem tvrdě pracovat, abyste
se to naučili. Pitím uvedených nápojů nezískáte pro sebe žádný zvláštní prospěch - ledaže byste denně cvičili
jógu - hodinu nebo déle - tvrdí experti. Nebudete-li toto dělat, pak stačí abyste zabránili dehydrataci organismu
pitím spousty obyčejné vody. Dále také fyziologické změny pozorované u psů se projevily stejně při konzumaci
vody s obsahem TDS 50 mg/l i s obsahem TDS 1 000 mg/l. Tato fakta zpochybňují spolehlivost použitých metod a
závěrů z toho vyvozených.

Vyvrácení uvedených faktů
Existují důkazy, které nemají co dělat s metodami, které byly použity v uvedené studii, a které poukazují na to, že
voda s nízkým obsahem TDS nezpůsobuje žádné poškození zdraví. Dr. Daniel Menzel, jeden z předních
národních toxikologů a předseda Oddělení komunity pro medicínu životního prostředí na Kalifornské univerzitě
v Irvinu, poukazuje na to, že homeostasie je jedním z důvodů, proč představa o vyluhování minerálů následkem
pití vysoce čisté vody je mylným předpokladem. Homeostasie je kontrola a řízení ionů a koncentrací vody
v tělních tekutinách. Všechny orgány a tkáně jsou zahrnuty pod činnost homeostasie. Jestliže koncentrace ionů
jako sodíku, draslíku nebo kalcia se sníží, voda začne proudit buněčnou stěnou, aby ztráty vyrovnala. Z tohoto
důvodu jakékoli změny v koncentracích způsobených pitím vody s vysokou čistotou jsou rychle a přirozeně
přivedeny k normálu. Neustále dochází k těmto dynamickým úpravám v organismu, pokud jde o koncentrace
minerálů. Tyto změny mohou být měřeny a nemají žádný nezdravý efekt. Kromě biologických důkazů o
homeostasii existuje řada praktických příkladů, které dokazují, že pití vysoce čisté vody nezpůsobuje žádné
nezdravé projevy. Po dobu přibližně 40-ti let používá válečné námořnictvo USA destilovanou vodu k pití. Starověcí
řečtí mořeplavci používali jistou formu destilace vody na moři již před dvěma tisíci lety tak, že zavěšovali mořské houby na hrnce s vařící vodou. Destilovaná voda na palubách lodí obecně obsahuje méně než 3 mg/l, což je
jasně významně nízký obsah TDS. Posádky lodí - zvláště pak posádky ponorek - pijí takovou vodu po celé
měsíce. Po celých 40 let nebylo zaznamenáno nebo zdokumentováno nic, co by svědčilo o tom, že voda s nízkým
obsahem TDS způsobila jakékoli nezdravé projevy nebo poškození zdraví posádek. Kancelář Generální medicíny
válečného námořnictva USA vydala oficiální zprávu, že nedošlo k žádným nežádoucím projevům na zdraví
námořníků způsobených pitím vody s nízkým obsahem TDS.

Další praktický příklad je prezentován lidmi žijícími v Lake Tahoe, Portlandu, Seattlu, Bostonu a San Franciscu.
Tito lidé mají k dispozici vodu, jejíž přirozený obsah TDS je pod 100 mg/l. Tyto oblasti představují významnou část
obyvatelstva a dosud nic nenaznačuje tomu, že by došlo k nějakým změnám v tělesné hladině minerálů nebo k
trávicím problémům. Obě tyto skutečnosti by byly pouze bujnou fantazií, kdyby závěry sovětské studie byly
správné. Dalším příkladem je projekt sponzorovaný Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA), v San
Ysidře, v Novém Mexiku v roce 1986. Ve snaze snížit vysokou hladinu arseniku v místním vodním zdroji byly
v domácnostech tohoto malého města instalovány přístroje - jednotky pro reverzní osmózu (RO). V návaznosti na
snížení hladiny arseniku snížily tyto přístroje hladinu TDS ve vodě z původních 800 mg/l na přibližně (průměrně)
40 mg/l. Nicméně podle doktora Thomase J. Sorga, důstojníka EPA, který měl celý projekt na starost, nedošlo
k žádným zdraví škodlivým projevům u osob, které takto upravenou vodu pili. Projekt trval celý rok.

Závěr
Proběhl proces dělení zrn od plev - tedy rozdělení přezkumu na skutečně dobrý výzkum neopírající se o příslušné
vědecké poznatky, aby bylo dosaženo vyhnutí se omylům v použité metodologii a případně, abychom se také
vyhnuli pokusům duplikovat výsledky nějakou třetí stranou zabývající se výzkumem.
V případě uveřejnění sovětské zprávy je zřejmé, že zde chybí specifika, která by podrobné zkoumání a duplikaci
výsledků učinila obtížnou. Univerzity mohly vyvinout vlastní model výzkumu. Přesto se zdá, že zde všeobecně
chybí subjekty v sovětské akademické komunitě, kterých by se uvedený problém týkal.
Takže jaká je pravda o vysoce čisté vodě? Vědecké metody, které byly použity v sovětské studii, jsou diskutabilní
a jejich závěry vágní. Neexistují žádné důkazy ze strany lékařské veřejnosti z oblastí s výskytem vody s nízkým
obsahem TDS, které by citovaly neobvyklé nebo chronické zdravotní projevy u milionů lidí, kteří v těchto oblastech
žijí. Ani válečné námořnictvo, jehož efektivnost závisí především na výkonnosti posádek, nemá žádné zprávy o
uvedených nežádoucích projevech. A konečně - konzumenti vody, obchodní oblast a vláda musí zvážit veškeré
důkazy a rozhodnout, na které straně je pravda. Kdybyste měli zájem o více informací z tohoto oboru a
technologií, které produkují vodu s vysokou čistotou, pište na adresu: Asociace pro kvalitu vody, poštovní
schránka 606, Lisle, Illinois, 605 32.

Dotazy konzumentů vody
Otázka: Jak byste se zbavili organického nebo jiného železa ve vodě?
Odpověď: Železo ve vodě vzniká na základě organických procesů. Čistá voda, která se zabarví do žluta nebo do
růžova nám ukazuje, že je přítomno železo. Železo vzniká rozkladem rostlinné tkáně nebo jako produkt
bakteriálního metabolismu. Vysoká koncentrace chloru bývá dostatečně účinná, ale nejlepší řešení je použít
draslík, hypermangan nebo ozon. Časté proplachování mediálního filtru odstraní zoxydované a vysrážené železo
a uchová filtr čistý. Aktivovaný karbonový filtr může odstranit část sedimentu a jakýkoliv přebytek chloru nebo
oxydantu. Tam, kde jsou dodrženy řádné podmínky, pak tento typ ošetření vody přináší vynikající výsledky co se
týče množství železa ve vodě.
Otázka: Jaká je maximální hladina kontaminantů radonu podle Národní regulace pitné vody?
Odpověď: U.S. EPA odhaduje, že riziko spojené s radonem v pitné vodě může být větší než všechny ostatní
kontaminanty obsažené v upravované vodě dohromady. Při obsahu 300 pCi/l polovina vodovodních sítí může být
ohrožena radonem. EPA obdržela nespočet údajů o tom, že v městských sítích bylo změřeno 300 pCi/l standartu
radonu ve vodě a že tato úroveň radonu je významně restriktivní a více ochranná než doporučovaná hladina 4
pCi/l pro radon ve venkovní atmosféře, přičemž 4 pCi/l ve vzduchu se rovná 40 pCi/l ve vodě. Aktivní uhlík je
efektivním prostředkem ke snížení radonu ve vodě.